05 July 2014

existuji


Odteď tedy na čas v Paříži. Anachronicky tu natahuji nohy skrze chodníky všemožných čtvrtí, některých více než jiných. Jsem ohlodávána hmatatelným sluncem a váhavým deštěm. Do dásní se mi vpíjí káva barvy mých bot. Lidé se hemží, prochází oslněným zorným polem jako přeludy z vybledlého polaroidu. Nad červenými světly se nepozastavuji. Nezastavuji a přesto stojím. Děje se všechno a neděje se nic.
/
Už zase fotím popelnice, desky a záchody.






Paříž prý. Terasy kaváren, rozkvetlé balkóny, bagety a tak.



Pá.

7 comments :

  1. This comment has been removed by a blog administrator.

    ReplyDelete
  2. Tyjo, Paříž je peklo! :D Jak to máš s tou školou, pohoda jahoda?

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jaképak peklo? Jen realita ))
      Fajn je to, dostala jsem se, kam jsem chtěla, totiž na Angličtinu / fj pro cizince na novou sorbonnu. Jen to zvládnout organizačně, že ,)

      Delete
  3. Paříž z jiného úhlu. Zajímavé fotky. Člověk si vážně uvědomí tu reálnou stránku věci.

    ReplyDelete
  4. Tvoje fotky pořád obdivuju, jsou odlišné a prostě ůžasné :-)

    ReplyDelete

Thank you for the finger movements you invest in writing a comment ! .)

česky/ english/ français