Rothko

Je to skvěle absurdní. Vzala jsem bílé triko a barvu s úmyslem vytvořit více-méně pravidelný obdélník. Po odstranění izolace jsem se dovtípila, jak naivní byl nápad použít kobercovou pásku - na penetraci barvy jsem nějak nepomyslela. A tak vznikl lehce rozpitý gradientový útvar, za jehož rozmazaný charakter jsem ve výsledku ráda. Aspoň to není prvoplánové, že. Paradox však spočívá v tom, že spolužačka při pohledu na mé tričko zvolala: "Jé, to je jako od Rothka!" 

Nechme stranou skutečnost, že to nebyl ani v nejmenším záměr; v těch deseti minutách, které jsem přibližně tvorbě  věnovala, nešlo o nic jiného než o spontánní realizaci nápadu [rothkoprostého]; a že se to Rothkově stylu blíží snad jen monochromatičností. Skvěle to však zapadá do ve mě neustále probíhající vnitřní diskuze o tom, co je a co není umění. Co kdybych flek, který jsem si samovolně vytvořila na tričku, nanesla místo toho na plátno a příznačně ho nazvala? Nebo ho rovnou, snad v sázce na sílu tajemství, nechala jako "bez názvu"? Snažil by se někdo opříst teorií rozplynutí barvy do ztracena ve spodní části a rozpité okraje? (za předpokladu, že bych byla vystavovaným umělcem; v našem obývacím pokoji by se o opředení snažil asi jen pavouk :D)

Ostatně, svou skepsi vůči určitým formám moderního umění jsem již vyjádřila v tomto článku.

(en) It's absurd in a great way. I took a plain white t-shirt and some colour with the intention of creating a regular rectangle. After I finished, I discovered how naive I was to have relied on an isolation tape and to underrate the colour's penetrating character. And so a slightly blurry gradient object appeared on my t-shirt. Finally, I'm glad for the faded and imperfect result - it's not that simple, at least. The paradox came with my classmate's declaration: "Oh, it looks as it was from Rotkho!" 

Let's omit the fact that it wasn't really made on purpose; in the ten minutes time it took me to create it, I just turned  one spontaneous idea into reality. Nothing to do with Rothko, with whose style there's maybe just the monochromaticity in common. However, it fits well in an ever-lasting discussion held in my mind on the topic what's art and what's not art anymore. What if the stain I made just like that on my t-shirt was paint on a canvas? And what if I gave it a special name? Or I could rather leave it with "Title unknown", to use the force of mystery. Would someone try to explain the faded colour effect and associate any sense to the unstraight borders? (all this based on a hypothesis that I would be a gallery-displayed artist)

/t-shirt: DIY, skirt and watch: ebay, earrings: ASOS/